Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2018 – 2022
6. 2. 10. Teplomilné a méně známé ovoce, réva vinná, vytrvalé zeleniny, vybrané druhy květin a léčivých rostlin
Vznik genofondových kolekcí na Zahradnické fakultě MENDELU v Lednici je z historického hlediska spojen se vznikem 1. kolekce, a to kolekce meruněk v letech 1963-1964, kdy bylo vysazeno na ucelené ploše 71 položek. Dalším milníkem stabilizace genofondových kolekcí na Zahradnické fakultě je vznik „Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin“, do kterého se Zahradnická fakulta zapojila v roce 1994. V současné době probíhá uchovávání genofondových kolekcí pod záštitou Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2018 – 2022. Součástí práce s genofondovými kolekcemi rostlin je i Akční plán Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2018 – 2022, který upravuje a zpřesňuje aktivity spojené s řešením národního programu.
Genofondové kolekce na Zahradnické fakultě MENDELU se sídlem v Lednici
Genofondová kolekce meruněk
Meruňky se v genofondové kolekci na Zahradnické fakultě v Lednici uchovávají a pro šlechtění využívají již od 60. let minulého století, zásluhou výzkumné činnosti tehdejší Katedry ovocnictví a vinohradnictví. Kolekce vznikla zásluhou tehdejšího vedoucího katedry Prof. Ing. Dr. h.c. Miloslava Vávry, CSc. a dále byla rozvíjena jeho nástupcem prof. Ing. Zdeňkem Vachůnem, DrSc. V kolekci jsou dnes zastoupeny všechny ekologicko-geografické skupiny meruněk, významné klony odrůdy Velkopavlovická a také mnoho zástupců, respektive donorů významných vlastností, a to o celkovém počtu 372 položek rodu P. armeniaca L., 2 zástupci botanických druhů a 6 vnitrodruhových hybridů. Se zajímavých položek je možné úvést například ranou hladkoplodou žlutou meruňku ‚Gvardějskij‘, pozdní odrůdu ‚Kečpšar‘ zrající v září, či sladkoplodou odrůdu ‚Koliza Rife‘ dosahující až ke 30 % cukernatosti. Položky soustředěné v kolekci pochází z celého světa a jsou zde zastoupeny například genotypy z Číny, Nového Zélandu, Indie, Japonska, Turecka, Tunisu, USA, Kanady a v podstatě z celé Evropy.
V současném období také probíhá hledání společných cílů a definic pro spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v oblasti realizace on-farm kolekcí meruněk a vybraných ovocných druhů ve sféře působnosti AOPK. V rámci přípravy této aktivity byl zpracován standard „Zakládání a péče o genofondové plochy ovocných dřevin“.
Kontaktní osoba
Genofondová kolekce broskvoní a mandloní
V kolekci je zastoupeno 224 odrůd broskvoní a nektarinek a 14 odrůd mandloní. Díky takto široké základně genotypů je možné nacházet mezi odrůdami vyhledávané znaky, které mohou být řešením pro měnící se trend a požadavky na ideální, komerčně využitelné odrůdy, včetně různé míry odolnosti k houbovým nebo virovým chorobám. Významnou vlastností genotypů je také míra adaptability k prostředí a s ní související vlastnost mrazu odolnosti, pozdního kvetení nebo i dlouhověkosti, kterou nacházíme například u volně rostoucích genotypů mandloní. Soustředění genotypů s co nejširší mírou biodiverzity a jejich podrobné hodnocení je hlavním a rozvíjeným cílem genofondové broskvoní a mandloní na ZF v Lednici.
Kontaktní osoba
Genofondová kolekce méně pěstovaných ovocných druhů
V kolekci méně pěstovaných ovocných druhů jsou zastoupeny druhy jako: kdouloň obecná, rakytník řešetlákový, dřín obecný, zimolez jedlý, mišpule německá, moruše trnavská, kalina jedlá a muchovník kanadský, celkem je v kolekci evidováno 136 položek. V kolekci jsou zastoupeny vyšlechtěné odrůdy nebo vybrané genotypy, ale i lokální odrůdy získané sběrem. Většina méně pěstovaných ovocných druhů představuje široké možnosti využití, většina těchto druhů je pěstitelsky nenáročná a mohou růst i na extrémních stanovištích. Významně přispívají k spoluvytváření krajiny a plní funkci estetickou, asanační, izolační i kulturní. Neopomenutelná je jejich vysoká biologická hodnota s léčebnými a protiinfekčními účinky, vysoký je obsah vitaminů (C a E), biologicky aktivních látek (cukry, třísloviny, silice), minerálních prvků apod. Z pěstitelského hlediska je významný časný vstup do plodnosti a téměř každoroční plodnost, předností je i nenáročnost a jednoduchost v zakládání porostů a pěstování.
Kontaktní osoba
Genofondová kolekce révy vinné
Kolekce genových zdrojů révy vinné na Zahradnické fakultě zahrnuje rezistentní odrůdy révy vinné, odrůdy „evropské“ révy vinné a podnože v celkovém počtu 268 položek. Největší podíl však představují odrůdy, které disponují zvýšenou odolností proti houbovým chorobám a zimním mrazům. Cílem rozšiřování kolekce je získat genetický materiál, který bude disponovat geny rezistence a bude tak dobře využitelný ve šlechtění révy vinné. Velmi cennou součástí kolekce jsou odrůdy založené na Vitis amurensis, které disponují geny Rpv10 a Rpv12. Kolekce zahrnuje odrůdy moštové, stolní a podnože. Moštové odrůdy představují přibližně 60 %, stolní potom 40 %. Podnože jsou zastoupené v menším množství, což však nesnižuje jejich význam v kolekci. Genové zdroje jsou využívané ve šlechtění. Na Zahradnické fakultě v Lednici probíhá vlastní šlechtitelský program zaměřený na moštové i stolní odrůdy.
V současné době se koncipuje příprava on-farm kolekcí genových zdrojů zaměřených na staré krajové odrůdy a na klony révy vinné. Tyto kolekce budou evidované v rámci genových zdrojů révy a postupně budou hodnocené.
Kontaktní osoba
Genofondová kolekce léčivých rostlin a vytrvalých zelenin
Genofond vybraného sortimentu léčivých rostlin a vytrvalých zelenin byl v Lednici založen v devadesátých letech péčí docentky Kristiny Petříkové. V polní kolekci jsou zastoupeny domácí odrůdy křenu, chřestu a reveně (rebarbory) a jejich uchování je věnována velká péče především v procesu regenerace. Větší část kolekce vytrvalých zelenin je tvořena sběrovým materiálem ze Slovenska, Ukrajiny a Kyrgyzstánu a také položkami získanými z Velké Británie, Německa a Polska. Významné postavení, z hlediska tradice pěstování na jižní Moravě, má polní kolekce lékořice lysé, nejenom jako rostliny využívané v potravinářství, ale i jako rostliny léčivé. Hodnocením hospodářských vlastností, mezi které patří i obsahové látky, jsou získávány další důležité informace charakterizující konkrétní položky. Mezi nejdůležitější obsahové látky patří silice v případě řebříčku a křenu, v lékořici to je obsah kyseliny glycyrrhizinové. Tyto sekundární metabolity jsou taxonomicky významné, a proto je věnována jejich obsahu odůvodněná pozornost. Z hlediska způsobu využití revení jako zeleniny a rostliny léčivé je obsah kyseliny šťavelové, L askorbové a obsah antrachinonových derivátů rozhodující. Výsledky podrobného hodnocení 163 položek genofondu poskytují důležité informace pro další vzdělávací, šlechtitelskou i výzkumnou činnost.
Kontaktní osoba
Genofondová kolekce vybraných květin
Kolekce květin evidovaná prostřednictvím GRIN Czech je ve světě poměrně ojedinělá, sbírky genofondů v jiných zemích jsou zpravidla zaměřeny výhradně na užitkové rostliny. Vzhledem k tomu, že právě čeští šlechtitelé rozšířili květinové sortimenty o množství cenných odrůd, je ale jistě opodstatněná. Na lednickém pracovišti jsou udržovány především kolekce letniček, čítající 256 položek zastoupených na trhu většinou dávno už nedostupnými českými odrůdami; nejpočetněji jsou zastoupeny čínské astry (Callistephus) se 122 položkami, následují ostálky a aksamitníky (Zinnia, Tagetes) s celkem více než 80 odrůdami, téměř čtyřiceti položkami jsou zastoupeny i okrasné šalvěje (Salvia) z rozpracovaného šlechtění profesora K. Hrubého, tehdy ve světových sortimentech unikátních a šlechtiteli hledaných barev. Ozdobou kolekce jsou také vegetativně udržované české odrůdy dosen (Canna) mělnického šlechtitele K. Prachta, které jsou však nyní – stejně jako všude jinde ve světě – ohroženy virovými nákazami; nejsou proto dostupné uživatelům a kurátoři hledají možnosti jejich ozdravení v laboratorních podmínkách. Do budoucna se počítá s vyhledáváním a konzervací dalších českých odrůd a s botanickými expedicemi směřujícími k rozšíření kolekcí o původní taxony zastoupených rodů, které bývají nositeli hledaných genetických kombinací užitečných v další šlechtitelské práci. V jednání je obohacení kolekce dosen o řadu zánikem ohrožených odrůd z krymského šlechtění. Pokračují práce v přípravě deskriptorů pro zachycení morfologických dat a samozřejmostí je postupná regenerace a zachování vitality vzorků, z nichž mnohé jsou v genobance uchovávány déle než půl století.
Kontaktní osoba
U genetických zdrojů jsou zaznamenávána pasportní data a cyklicky hodnocená popisná data podle příslušného klasifikátoru. Data jsou publikovaná v databázi GRIN Czech, kde je také po registraci možné provést objednávku dostupných položek z kolekcí (https://grinczech.vurv.cz/gringlobal/search.aspx).
Užitečné odkazy
- Genetické zdroje rostlin ČR, oficiální web – https://www.gzr.cz
- European Cooperative Programme for Plant Genetic Resources (ECPGR) – http://www.ecpgr.cgiar.org
- Platná rámcová metodika Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity
Související legislativa
- Zákon č. 148/2003 Sb. Zákon o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tj. Zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů – https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-148
- Vyhláška, kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů – www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-458