Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a.s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci a vědkyně v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.
Kvůli klimatické změně je čím dál obtížnější dosáhnout při pěstování sladovnického ječmene v Česku tradičním způsobem požadované kvality zrna. Pro pivovary je ale ječmen jako surovina zásadní, proto se vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU podílí na výzkumu postupů regenerativního pěstování ječmene, které využívají pokrytí půdy v meziporostním období meziplodinami a současně minimalizují zpracování půdy. „Pro Plzeňský Prazdroj je sladovnický ječmen nezbytnou surovinou. Pivovar si dává záležet na českém původu ječmene a tuzemské produkci sladu, u které lze lépe kontrolovat kvalitu výroby,“ přiblížil Jakub Zaoral, manažer udržitelnosti ve společnosti Plzeňský Prazdroj a.s., který výzkumný projekt koordinuje.
Výzkum zaměřený na porovnání konvenčního a regenerativního pěstování polních plodin se realizuje od roku 2023 na třech lokalitách v ČR o celkové výměře přes 200 hektarů. Pokusné plochy u Jihlavy a Hradce Králové se nachází na pozemcích obhospodařovaných zemědělskou společností JTZE a.s., vedení pokusů na třetí lokalitě zajišťuje Česká zemědělská univerzita na svém statku v blízkosti Prahy. Naplno jsou na těchto plochách postupy regenerativního hospodaření uplatňovány od roku 2024. „Podstatnými znaky varianty regenerativního zemědělství je omezení zpracování půdy, ponechání posklizňových zbytků na povrchu půdy a zařazení druhově bohatých meziplodin do osevního postupu,“ přiblížil Jakub Elbl ze společnosti JTZE a.s. Meziplodiny zabraňují vzcházení plevele, v půdě zadržují vlhkost, vyživují ji i chrání. „V současné době jsou srážky hodně intenzivní a nárazové, v případě že na půdě není žádný pokryv nebo je minimální, půda eroduje a rozrušuje horní vrstvu, což je pro půdu docela náročný proces. Vegetační kryt tato rizika minimalizuje. Regenerativní zemědělství ideálně spěje k tomu, že půda na poli bude vegetací pokryta celý rok,“ uvedla Kateřina Kuchaříková, doktorandka Ústavu agrosystémů a bioklimatologie podílející se na výzkumu.
V rámci porovnávání konvenčního a regenerativního způsobu pěstování sledují vědci a vědkyně řadu parametrů půdy, rostlin a výnosu. Tradiční postupy doplňují nejmodernější technologie „smart farming“. Jedná se o chytré meteorologické senzory zaznamenávající průběh povětrnostních podmínek na vybraných místech pokusu či metody umožňující celoplošné mapování porostu. Sem patří zejména dálkový monitoring pomocí družic Sentinel-2 a PlanetScope zachycující vývoj porostů plodin v několikadenním kroku a bezpilotní snímkování drony, které v několika termínech poskytuje velmi přesné údaje o stavu rostlin, poškození porostu či zaplevelení. Výčet rozšiřují pokročilé technologie navádění mechanizace během jednotlivých operací na pozemcích s několikacentimetrovou přesností pomocí GNSS-RTK a sběr záznamů ze sklízecí techniky, které poskytují cenné informace o dosažených výnosech plodin v jednotlivých částech pozemků. „Ověřování využití metod precizního zemědělství je součástí řešení projektu s cílem nabídnout zemědělské praxi dostatečné nástroje pro včasnou detekci problémů, zlepšení diagnostiky stavu rostlin a získání podkladů pro návrh cílených zásahů,“ popsal Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie, vedoucí výzkumného týmu na AF MENDELU.
Různorodost půdních a klimatických podmínek, způsob hospodaření a založení porostu se propisují do rozdílů výsledků mezi lokalitami. „Výnos zrna ječmene a jeho kvalitativní parametry byly v prvním roce plného zavedení postupů regenerativního pěstování na dvou lokalitách vyrovnané či nižší jen o jednotky procent u regenerativní varianty. Na třetí lokalitě byl ale zaznamenán výrazný propad vlivem poškození porostu hraboši, které mohou představovat v regenerativním zemědělství zásadní problém,“ uvedl Lukas. Nejen toto je výzva, na kterou bude nutné reagovat. Jedná se také o potřebu ukončení vegetace meziplodin v jarním období při mírném průběhu zimy, otázky regulace zaplevelení při redukovaném zpracování půdy nebo volba vhodné mechanizace pro zakládání porostů a zajištění rovnoměrného vzcházení rostlin.
Řešení výzkumného projektu je naplánováno do roku 2027. Víceleté opakování je nezbytné pro zajištění vypovídajících výsledků. Výzkumný tým AF MENDELU tak v roce 2025 spolu s projektovými partnery pokračuje v pokusné činnosti s cílem zajistit dostatečné výsledky pro statistické vyhodnocení nově navrženého způsobu regenerativního pěstování a případného prokázání přínosů, jak v oblasti kvality půdy, produkce a jakostních parametrů zrna, tak posouzení ekonomiky pěstování. Na terénních měřeních, zpracování prostorových dat a vyhodnocení výsledků experimentu se podílí doktorandi Ústavu agrosystémů a bioklimatologie. Výsledky pokusné činnosti jsou také předmětem studentských závěrečných prací aktuálně řešených na AF MENDELU.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU, vojtech.lukas@mendelu.cz, +420 605 835 253; Ing. Kateřina Kuchaříková, Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU, katerina.kucharikova@mendelu.cz
