Šobes je jednou z nejznámějších viničních tratí v České republice. Nachází se v katastru vinařské obce Podmolí, ve Znojemské vinařské podoblasti. Je také nedílnou součástí Národního parku Podyjí. „Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělá zdejší terroir zcela jedinečné. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa,“ uvedl Pavloušek, podle kterého z vinařských památek UNESCO má Šobes nejblíže do rakouského vinařského regionu Wachau. Na seznamu UNESCO jsou dále Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná. Z pohledu terroir je nejcennější spodní část viniční tratě.

Terroir ovlivňuje výjimečnost vína, vědci proto sledují topografii včetně nadmořské výšky, sklon svahu a orientaci. V chladných podmínkách jižní orientace Šobesu umožňuje maximální akumulaci tepla pro zrající hrozny. Jižní a jihozápadní expozice jsou obecně teplejší než východní, i když během teplých let mohou vést k přehřívání bobulí a snížení obsahu kyselin. „Geomorfologická komplexnost terroir má hlavní úlohu v ovlivnění klimatických a půdních podmínek vinice, které je třeba brát v úvahu při rozhodování o výsadbě odrůdy, podnoži, pěstitelském tvaru, orientaci řad a hustotě výsadby. Svůj velký význam na kvalitu hroznů má také blízkost řeky Dyje, která obtéká viniční trať. Působí tak pozitivně na zrání hroznů,“ uvedl Pavloušek. Vodní hladina ovlivňuje sluneční záření na vinici. Například u Balatonu vinice profitují ze dvou sluncí, jedno na nebi a druhé odražené od hladiny jezera. Na Šobesu je efekt vodní hladiny podobný.

Jedinečnost Šobesu je založená na mikroklimatických datech, respektive podmínkách přímo ve vinici. „Z analýzy aromatických a fenolových látek je zřejmé, že na Šobesu jsou optimální podmínky pro rozvoj aromatických látek. Vinice však prochází i určitou mírou abiotických stresů, které se následně velmi pozitivně projevují na obsahu fenolových látek a zejména látek ze skupiny resveratrolu,“ uvedl Pavloušek, který u šobeských vín z produkce Znovínu porovnával mj. izotopové poměry a obsah minerálních látek. Z výzkumu vyplynulo, že bílá vína jsou zde zcela výjimečná. Zejména pak odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon.

Podle starosty Znojma Jana Groise je Šobes jednou z nejlepších a nejstarších vinic v Evropě a také oblíbeným výletním cílem místních i turistů. „Rozhodli jsme se proto podpořit snahy Znovínu Znojmo, který vinici vlastní a rád by ji na seznam UNESCO zapsal, neboť pokud by se nám to podařilo, znamenalo by to pro naše město i celý region obrovský úspěch a vyšší prestiž,“ říká starosta Znojma Jan Grois. Aktuální studie bude nyní sloužit jako podkladový materiál pro zhodnocení potenciálu Šobesu pro zápis do indikativního seznamu Ministerstva kultury a následně na seznam UNESCO, a to prostřednictvím srovnání s jinými vinařskými lokalitami, jakými jsou například Wachau nebo Tokaj. „Je to proces na několik měsíců, možná i let. Ale důležité je začít, zjistit reálné možnosti a pokusit se tuto výjimečnou oblast dostat do většího povědomí,“ dodává starosta Grois.

Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Pavel Pavloušek, PhD., tel.: 728 120 454, mail: pavlous@zf.mendelu.cz