Podle rektora Mendelovy univerzity v Brně Jana Mareše je Doležel v českém vědeckém prostředí naprosto výjimečnou osobností. Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu stanovení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. „Významně přispěl k její standardizaci a širokému uplatnění, které zahrnuje genetiku a fyziologii rostlin, systematiku, taxonomii a populační biologii. Důležité praktické uplatnění tato metoda našla ve šlechtění rostlin,“ uvedl Mareš.
Přebírat čestný doktorát na univerzitě, kterou vystudoval, má pro Doležela zvláštní význam a přiznal, že první zmínce o udělení titulu nechtěl věřit a musel se ujistit, že se nejedná o omyl. „Má profesní dráha je spojena s výzkumem dědičné informace rostlin a udělení čestného doktorátu univerzitou nesoucí jméno Gregora Mendela, objevitele zákonů dědičnosti, je pro mne tím nejvyšším možným oceněním. Má radost je o to větší, že univerzita je mou alma mater a má vědecká dráha, která na ní úspěšně začala, se udělením tohoto mimořádného ocenění symbolicky uzavírá,“ popsal vědec, podle kterého se genetika stala jedním z nejvýznamnějších vědních oborů současnosti. Výsledky bádání, které staví na Mendelových objevech, se totiž dotýkají snad všech oblastí existence lidstva – od lékařství až po ochranu životního prostředí.
Ideální je pro vědeckou činnost podle Doležela badatelská svoboda s minimem omezení, ve které může vědec plně rozvinout svůj talent. Nezapomněl proto připomenout ve svém projevu dva muže, kteří mu tuto svobodu poskytli, a tím jeho vědeckou dráhu významně ovlivnili. Prvním byl profesor Jan Lužný, vedoucí Katedry šlechtění a základů zahradnictví v Lednici. „Otevřel mi dveře olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde jsem mohl provádět své první experimenty. Právě to rozhodlo o mé profesionální dráze a snad vedlo i k dnešnímu ocenění,“ vysvětlil Doležel.
Druhým pro Doležela významným vědcem byl tehdejší vedoucí zmíněného Ústavu experimentální botaniky doktor František Novák, díky kterému mohl začít rozvíjet nové směry studia dědičné informace rostlin, včetně využití průtokové cytometrie. „S úsměvem dnes vzpomínám na zklamání, když jsem zjistil, že o využití této metody v genetice rostlin se pokouší několik dalších zahraničních pracovišť, která už dokonce na to téma publikovala několik článků. Můj tým však v této konkurenci nejen obstál, ale prosadil se jako průkopník a po více než tři desítky let se drží na špičce oboru,“ připomněl vědec. Stinnou stránkou vědecké činnosti je podle něj naopak přemíra regulace a administrativy, která svobodné bádání brzdí.
Pro Doležela je podstatnou součástí vědecké práce i udržování kontaktu se zemědělskou praxí. „Náš výzkumný tým proto spolupracuje na konkrétních úkolech s českými šlechtiteli v rámci projektu Národního centra kompetence a je také dlouhodobě zapojen do mezinárodních projektů šlechtění banánovníku,“ uvedl. Doležel vytvořil úspěšný program studia dědičné informace banánovníku, jehož plody jsou základní potravinou v mnoha rozvojových zemích. Podílel se na přečtení jeho dědičné informace a založil genotypovací centrum, které má důležitou úlohu při charakterizaci a záchraně genového bohatství pěstovaných odrůd a planých druhů banánovníku. Účastní se mezinárodních projektů zaměřených na šlechtění této plodiny pomocí nejnovějších metod molekulární biologie.
Jeho současný výzkum je zaměřený na studium uspořádání dědičné informace v trojrozměrném prostoru buněčného jádra a vlivu tohoto uspořádání na funkci dědičné informace, regulaci růstu a vývoje rostlin a jejich reakci na faktory vnějšího prostředí. „Výsledky, které spolu s kolegy získáváme, umožní aplikaci nových metod pro šlechtění plodin, které budou adaptované na změnu klimatu, budou mít lepší užitné vlastnosti a umožní udržitelnou produkci potravin šetrnou vůči životnímu prostředí,“ vysvětlil. Širší problematice zajištění dostatku potravin se pak ve spolupráci s několika týmy Akademie věd věnuje ve výzkumném programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“.
Doležel se narodil v roce 1954 v Olomouci. V roce 1978 vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita v Brně). Aktuálně působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnology a zemědělský výzkum v Olomouci. Od roku 2019 je předsedou vědecké rady GAČR. V minulosti obdržel řadu cen, v roce 2018 například Národní cenu vlády Česká hlava. Čestný doktorát naposledy od Mendelovy univerzity převzal v roce 2019 sir Paul Nurse, genetik, buněčný biolog a profesor mikrobiologie, který je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Udělení titulu bylo součástí oslav sta let od založení univerzity.
Více aktualit
-
Kmínek révy vinné napadá řada patogenních hub, které dokážou rostlinu v průběhu několika let úplně zlikvidovat. Dovnitř se dostávají většinou skrz ránu po řezu. A pokud je rostlina navíc stresovaná suchem a vysokými teplotami, je jejich působení…15. 7. 2025
-
Jedlé květy: barevné zpestření jídelníčku i poznávání v zahradách
Jedlé květy už dávno nejsou jen výstřední ozdobou na talíři – stále častěji se objevují v moderní kuchyni jako chutný a zdravý doplněk jídelníčku. O tom, jak s nimi pracovat, jakými živinami nás mohou obohatit a jak s jejich pomocí dodat pokrmům…8. 7. 2025 -
Celorepublikové degustátorské zkoušky pro specializované odborné senzorické…
Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Národním vinařským centrem ve Valticích organizovala ve dnech 22-23.5. 2025 výcvik a 26.6. 2025 výběr senzorických hodnotitelů specializovaných na víno. Zkoušky pro degustátory vín…4. 7. 2025 -
ZF MENDELU otevírá nový navazující magisterský program Cirkulární horti-produkce
Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně letos poprvé otevírá nový navazující magisterský studijní program Cirkulární horti-produkce. Program reaguje na aktuální výzvy v oblasti udržitelnosti a nabídne studentům komplexní pohled na…3. 7. 2025 -
Zahradnická fakulta MENDELU slaví 40 let – výstava v Národním zemědělském muzeu…
Letos si připomínáme 40 let od založení Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici. K tomuto významnému jubileu jsme ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem připravili výstavu, která návštěvníkům přibližuje příběh fakulty, její proměnu i odkaz,…30. 6. 2025 -
Letní škola ZF MENDELU: Udržitelné zahradnictví v praxi
Ve dnech 16.–20. června 2025 hostila Zahradnická fakulta MENDELU mezinárodní letní školu Erasmus+ BIP s názvem „Udržitelné zahradnictví 21. století: od teorie k praxi“. Program spojil online i prezenční výuku a přivítal studenty z několika…25. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…24. 6. 2025 -
Mendelova univerzita v Brně povede mezinárodní projekt na podporu inovací v…
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…18. 6. 2025 -
Výstava DemoGreen
Ve dnech 11.–12. června 2025 proběhl v areálu sportovního letiště Vyškov již 8. ročník mezinárodní výstavy DEMOGREEN, zaměřené na technologie a mechanizaci pro údržbu okrasné zeleně, komunálních ploch a lesních porostů. Akce se zúčastnilo více než…16. 6. 2025 -
Úspěch Zahradnické fakulty v Nitře: Čtyři ocenění při oslavách 30. výročí FZKI…
Při příležitosti oslav 30. výročí vzniku Fakulty zahradnictva a krajinného inžinierstva Slovenskej poľnohospodárskej univerzity v Nitre, které se konaly ve dnech 9. června 2025, obdrželi čtyři zástupci Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v…12. 6. 2025