Podle rektora Mendelovy univerzity v Brně Jana Mareše je Doležel v českém vědeckém prostředí naprosto výjimečnou osobností. Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu stanovení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. „Významně přispěl k její standardizaci a širokému uplatnění, které zahrnuje genetiku a fyziologii rostlin, systematiku, taxonomii a populační biologii. Důležité praktické uplatnění tato metoda našla ve šlechtění rostlin,“ uvedl Mareš.
Přebírat čestný doktorát na univerzitě, kterou vystudoval, má pro Doležela zvláštní význam a přiznal, že první zmínce o udělení titulu nechtěl věřit a musel se ujistit, že se nejedná o omyl. „Má profesní dráha je spojena s výzkumem dědičné informace rostlin a udělení čestného doktorátu univerzitou nesoucí jméno Gregora Mendela, objevitele zákonů dědičnosti, je pro mne tím nejvyšším možným oceněním. Má radost je o to větší, že univerzita je mou alma mater a má vědecká dráha, která na ní úspěšně začala, se udělením tohoto mimořádného ocenění symbolicky uzavírá,“ popsal vědec, podle kterého se genetika stala jedním z nejvýznamnějších vědních oborů současnosti. Výsledky bádání, které staví na Mendelových objevech, se totiž dotýkají snad všech oblastí existence lidstva – od lékařství až po ochranu životního prostředí.
Ideální je pro vědeckou činnost podle Doležela badatelská svoboda s minimem omezení, ve které může vědec plně rozvinout svůj talent. Nezapomněl proto připomenout ve svém projevu dva muže, kteří mu tuto svobodu poskytli, a tím jeho vědeckou dráhu významně ovlivnili. Prvním byl profesor Jan Lužný, vedoucí Katedry šlechtění a základů zahradnictví v Lednici. „Otevřel mi dveře olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde jsem mohl provádět své první experimenty. Právě to rozhodlo o mé profesionální dráze a snad vedlo i k dnešnímu ocenění,“ vysvětlil Doležel.
Druhým pro Doležela významným vědcem byl tehdejší vedoucí zmíněného Ústavu experimentální botaniky doktor František Novák, díky kterému mohl začít rozvíjet nové směry studia dědičné informace rostlin, včetně využití průtokové cytometrie. „S úsměvem dnes vzpomínám na zklamání, když jsem zjistil, že o využití této metody v genetice rostlin se pokouší několik dalších zahraničních pracovišť, která už dokonce na to téma publikovala několik článků. Můj tým však v této konkurenci nejen obstál, ale prosadil se jako průkopník a po více než tři desítky let se drží na špičce oboru,“ připomněl vědec. Stinnou stránkou vědecké činnosti je podle něj naopak přemíra regulace a administrativy, která svobodné bádání brzdí.
Pro Doležela je podstatnou součástí vědecké práce i udržování kontaktu se zemědělskou praxí. „Náš výzkumný tým proto spolupracuje na konkrétních úkolech s českými šlechtiteli v rámci projektu Národního centra kompetence a je také dlouhodobě zapojen do mezinárodních projektů šlechtění banánovníku,“ uvedl. Doležel vytvořil úspěšný program studia dědičné informace banánovníku, jehož plody jsou základní potravinou v mnoha rozvojových zemích. Podílel se na přečtení jeho dědičné informace a založil genotypovací centrum, které má důležitou úlohu při charakterizaci a záchraně genového bohatství pěstovaných odrůd a planých druhů banánovníku. Účastní se mezinárodních projektů zaměřených na šlechtění této plodiny pomocí nejnovějších metod molekulární biologie.
Jeho současný výzkum je zaměřený na studium uspořádání dědičné informace v trojrozměrném prostoru buněčného jádra a vlivu tohoto uspořádání na funkci dědičné informace, regulaci růstu a vývoje rostlin a jejich reakci na faktory vnějšího prostředí. „Výsledky, které spolu s kolegy získáváme, umožní aplikaci nových metod pro šlechtění plodin, které budou adaptované na změnu klimatu, budou mít lepší užitné vlastnosti a umožní udržitelnou produkci potravin šetrnou vůči životnímu prostředí,“ vysvětlil. Širší problematice zajištění dostatku potravin se pak ve spolupráci s několika týmy Akademie věd věnuje ve výzkumném programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“.
Doležel se narodil v roce 1954 v Olomouci. V roce 1978 vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita v Brně). Aktuálně působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnology a zemědělský výzkum v Olomouci. Od roku 2019 je předsedou vědecké rady GAČR. V minulosti obdržel řadu cen, v roce 2018 například Národní cenu vlády Česká hlava. Čestný doktorát naposledy od Mendelovy univerzity převzal v roce 2019 sir Paul Nurse, genetik, buněčný biolog a profesor mikrobiologie, který je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Udělení titulu bylo součástí oslav sta let od založení univerzity.
Více aktualit
-
Významné životní jubileum slaví pan profesor Zdeněk Vachůn, který se narodil 17. 3. 1933 v obci Nové Osady okres Galanta.17. 3. 2023
-
Florista Martinek uspěl jako jediný v Česku v mezinárodní floristické zkoušce
Jiří Martinek ze Zahradnické fakulty jako jediný florista v Česku úspěšně absolvoval mezinárodní stupeň zkoušky International Certified Judge in Floristry Design. Absolvování zkoušky jej opravňuje být součástí jury v mezinárodních floristických…28. 2. 2023 -
Vratné REkrabičky nahradily v brněnské menze jednorázové menuboxy
Strávníci si z brněnské menzy nově odnesou jídlo s sebou ve vratné REkrabičce. V nabídce jsou od tohoto týdne zároveň s jednorázovými menuboxy. Postupně tyto menuboxy zcela nahradí. REkrabička je k dispozici za vratnou zálohu ve výši osmdesáti korun…24. 2. 2023 -
Nové knihy o zahradně-architektonické tvorbě v období totality
Nové zajímavé publikace s názvem I za totality vznikaly krásné zahrady a Hortus Captus. Okrasné zahradnictví a zahradně-architektonická tvorba v letech 1939-1989 právě vychází.20. 2. 2023 -
Brněnský kampus má nové místo pro setkávání i výuku: design lab MENDELU
Kampus Mendelovy univerzity v Černých Polích se rozrostl o novou budovu, design lab MENDELU. Přízemí včetně venkovní terasy je prostorem pro setkávání, tvůrčí činnost a výstavy, v patře se nachází zóna pro výuku, workshopy nebo konference. To vše je…14. 2. 2023 -
Reprezentační ples Zahradnické fakulty
Zahradnická fakulta MENDELU a Spolek LED vás tímto po 3 leté odmlce srdečně zvou na Reprezentační ples Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, tentokrát na téma Zázračný les. Budeme se na vás těšit 10. března 2023 v Kulturním domě ve…9. 2. 2023 -
Mezinárodní vědecká konference Nové výzvy v rozvoji zemědělství
Zveme vás na mezinárodní vědeckou konferenci Nové výzvy v rozvoji zemědělství, kterou pořádá FRRMS MENDELU. Cílem této konference je sdílení nových teoretických a praktických poznatků z oblasti zemědělství, venkova a venkovské oblasti a z oblasti…1. 2. 2023 -
Ovocný strom v krajině 2023
V únoru startuje nový běh kurzu celoživotního vzdělávání.2. 1. 2023 -
Ocenění v soutěži studentských prací si odnesli 2 absolventi
V úterý 29. listopadu 2022 proběhla 20. mezioborová konference soutěže studentských prací, kterou organizovala Lipka ve spolupráci s Jihomoravským krajem.12. 12. 2022 -
Zahradnickou fakultu od března povede Patrik Burg
Novým děkanem Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se stane Patrik Burg. Akademický senát fakulty jej zvolil 30. listopadu. Do funkce nastoupí 9. března příštího roku, nahradí tak děkanku Alenu Salašovou.5. 12. 2022