Objem a vlastnosti kvasných plynů zachytávaných při procesu fermentace moštů jsou podle vědců ohromné. „Představují přitom novou a velmi hodnotnou komoditu v oboru vinařství i mimo něj,“ uvedl vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty MENDELU Mojmír Baroň. Z litru vinného moštu při průměrné cukernatosti a teplotě kvašení může vzniknout až 60 litrů endogenního CO2, který lze v provozu efektivně využít.
Moderní vinařství už oxid uhličitý využívají při zpracování hroznů, skladování, lahvování vína a dezinfekci. Plyn, který samovolně vzniká v každém provozu, však paradoxně nakupují. Nová technologie to ale může změnit. „Jímáním vlastního plynu si provoz vytvoří během několika týdnů vinobraní zásobu CO2 na celý rok. Plyn je možné aplikovat při stále využívanější kryomaceraci, při skladování vína v neplných nádobách, ale také pro výrobu v létě hojně vyhledávaných perlivých vín anebo nealkoholických nápojů,“ uvedl Baroň.
Dalším benefitem se podle něj stává zvýšení bezpečnosti provozu. Oxid uhličitý lze jímat přímo v uzavřeném systému do tlakových lahví a nehrozí tak nebezpečí úrazů, či problémů souvisejících s otravou CO2 způsobených nedostatečným odvětráním prostoru.
Technologie jímání kvasných plynů už vzhledem ke své velikosti s úspěchem používají pivovary, nové možnosti se otevírají i vinařským podnikům. „Vzhledem k enormnímu množství CO2, které lze najímat během fermentace, se z kvasných plynů stává ekologická a široce využitelná komodita s vysokým ekonomickým potenciálem. Vlastnosti získané směsi plynů představují slibnou škálu uplatnění do potravinářského průmyslu a samozřejmě zpět v průmyslu vinařském,“ uvedl Baroň.
Nová technologie má i ekologicko-politický aspekt. „Zachytáváním CO2 se vinařské provozy stanou uhlíkově neutrálními a tím mohou také přispět ke zlepšení vývoje současné klimatické situace,“ dodal Baroň.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Mojmír Baroň, Ph.D., mojmir.baron@mendelu.cz, tel.: +420 777 635 257, vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství (ZF)
Foto: Adobe Stock