Kmínek révy vinné napadá řada patogenních hub, které dokážou rostlinu v průběhu několika let úplně zlikvidovat. Dovnitř se dostávají většinou skrz ránu po řezu. A pokud je rostlina navíc stresovaná suchem a vysokými teplotami, je jejich působení ještě destruktivnější. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty využívá proti chorobám kmínku bakterie ze Sahary, které se do přirozeného mikrobiomu sazenic révy vinné dostanou společně s vodou obohacenou roztokem bakterií. Ty pak kolonizují kořeny a dřevní pletiva révy, významně podporují růst kořenové soustavy a pomáhají škodlivé houby omezit v jejich růstu.

Révu vinnou napadají zejména vřeckovýstrusné, ale také některé stopkovýtrusné houby, které kolonizují dřevo keřů a stromů. Častější jsou při větší hustotě výsadby nebo tam, kde vinař používá mechanizovaný řez. „Po inokulaci na kořenový systém se bakterie dostane do dřeva rostlin, kde podporuje růst kořenové soustavy o cca 20-50 %. Pokud je patogen v pletivu rostliny přítomen, bakterie je schopná zpomalit nebo zastavit jeho růst, respektive u uměle inokulovaných sazenic zpomaluje kolonizaci dřeva patogenem, k čemuž nastává právě v podmínkách stresu, zejména v létě,“ popsal Aleš Eichmeier ze Zahradnické fakulty MENDELU.

Vědecký tým zjišťuje, jaká antibiotika jsou obsažena v látkách, které bakterie vylučují do svého okolí. Doba, po kterou vydrží bakterie působit v mikrobiomu rostliny zatím není ověřená. „Paralelně s námi firma Rovensa Next, se kterou máme podepsanou smlouvu o spolupráci, testuje využití bakterie nejen vůči houbovým patogenům révy, ale i v rámci dalších plodin, včetně obilovin tak, aby měl přípravek co největší komerční dosah. Pracují také na formulaci bakterie, to znamená, v jaké podobě by se mohla finálně prodávat,“ nastínil vědec.

Choroby kmínku révy vinné způsobují rychlá či pozvolná odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů. Vzhledem ke klimatické změně se symptomy projevují častěji. Vědci odhadují, že těmito chorobami je napadena celosvětově až pětina všech vinohradů a jsou tak nejvýznamnější hrozbou. Česká republika v tom není výjimkou, finanční ztráty spojené s dosazováním výpadků odumřelých rostlin se mohou vyšplhat až na stovky milionů korun ročně. „Dá se říct, že houbové patogeny jsou v současnosti všudypřítomné, většinou mají endofytický charakter a nezpůsobují škody, ale jejich virulenci spouští kombinace stresových faktorů jako jsou vysoké teploty a sucho, důležitá je také citlivost odrůdy,“ přiblížil Eichmeier.

Bakterie do Lednice před několika lety dovezla alžírská vědkyně Akila Berraf-Tebbal, která se podílela na výzkumu potenciálu nanomateriálů v zemědělské praxi v rámci projektu OP VVV. V současnosti Mendeleum – ústav genetiky podepsal smlouvu o spolupráci s nadnárodní firmou Oro Agri, která figuruje ve společenství Rovensa Next. „V rámci analýz exudátů spolupracujeme s Mikrobiologickým ústavem AV ČR, Laboratoří genetiky a metabolismu hub aFaculté des Sciences et Technologies Nancy,“ vyjmenoval Eichmeier.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Aleš Eichmeier, Ph.D., +420 774 644 120, ales.eichmeier@mendelu.cz, Mendeleum – ústav genetiky, ZF MENDELU