Studentky Zahradnické a Lesnické a dřevařské fakulty obsadily první příčky Soutěže studentských prací 2025, ve které Jihomoravský kraj oceňuje nejlepší bakalářské a diplomové práce zaměřené na životní prostředí. V kategorii bakalářských prací zvítězila Anna Sovová ze Zahradnické fakulty, která se zaměřila na přírodní hřbitovy jako krajinný fenomén. Třetí příčku obsadila Aneta Grůzová ze Zahradnické fakulty, v kategorii magisterských prací se na druhém místě umístila Kristýna Kovářová z Lesnické a dřevařské fakulty.
„Má bakalářská práce mapuje fenomén přírodního pohřebnictví a přírodních hřbitovů, kdy v návrhové části nabyté znalosti aplikuji v návrhu přírodního hřbitova v Brně Židenicích, kde by se mohl rozšířit stávající hřbitov. Snažím se zde propojit několik rovin – symboliku a příběh, který celým návrhem prochází, vrstvu zeleně a jejímu vhodnému výběru vzhledem k dané lokalitě, práci s vodu, faunou a samozřejmě s aplikací nových forem pohřbívání,“ popsala Anna Sovová ze ZF MENDELU.
Přírodní hřbitovy jsou oproti těm klasickým specifické místem a stylem pohřbívání. „Při navrhování přírodních hřbitovů se snažíme změnit formu tradičních hřbitovů s kamennými náhrobky v rovných řadách, převést do přírodních biotopů – hřbitov tak může být lesem, parkem, loukou, trvalkovým záhonem, sadem či kombinací výše uvedených,“ přiblížila vítězka.
Druhým faktorem je samotný přírodní pohřeb, kdy místo tradičního pohřbu těla do země či uložení popelu do hrobu, kolumbária či rozptylu, se tělo ukládá v rozložitelné eko rakvi do lučních porostů, popel se smíchává se zeminou pro zlepšení pH a ukládá ke stromům nebo do záhonů. „Případně se dají použít zcela nové formy pohřbů jako je tzv. terramace (také známá jako lidské kompostování) či aquamace (vodní kremace) – tyto varianty ještě ale v české legislativě nejsou ukotveny. V mé práci s nimi ale přesto pracuji, protože můj návrh je zároveň idealistickou představou, jak by se pohřbívání v následujících desetiletích mohlo proměnit,“ uvedla Sovová.
„Téma jsem si vybrala ke zpracování jako nástroj k vyrovnání se strachu ze smrti, kdy myšlenka přírodního pohřebnictví mě, stejně jako mnoho lidí, nadchla více než možnosti, které jsou na trhu dostupné. Skrze svou práci se snažím šířit osvětu, protože chci, aby tu tato možnost bylo nejen pro mě a mé blízké, ale i všechny, které by taktéž nadchla,“ nastínila studentka, která se při zpracovávání práce stala členkou spolku Poslední stopa.
Do 23. ročníku soutěže se přihlásilo 46 studentek a studentů ze šesti univerzit, z nichž 40 postoupilo do hodnocení. Soutěž pravidelně vyhlašuje Odbor životního prostředí Jihomoravského kraje, koordinaci soutěže zajišťuje Lipka. Tři nejlepší diplomové a bakalářské práce získávají finanční odměnu 5 000 až 15 000 Kč, současně se finanční odměny (3 000 Kč) udělují i oceněným ve speciálních kategoriích: Cena 1. náměstka hejtmana JMK, Cena ředitelky Lipky a Cena odborné komise. Všichni přihlášení získají publikační výstup ve sborníku s ISBN.
Vítězky v kategorii Bakalářské práce:
1. místo: Anna Sovová – Přírodní hřbitovy jako krajinný fenomén (ZF)
3. místo: Aneta Grůzová – Voda v krajině – komplexní krajinářská analýza katastru obce Bořetice s důrazem na vodní režim území (ZF)
Vítězky v kategorii Magisterské práce:
2. místo: Kristýna Kovářová – Optimalizace a návrh nových prvků rekreační infrastruktury v Arboretu Křtiny (LDF)