Ivan Hričovský se narodil  23. ledna 1932 v obci Horný Hričov, v okrese v Žilina, na Slovensku. V roce 1955 vystudoval zahradnický obor na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. Po promoci působil v ovocnářském výzkumu jako šlechtitel v Šlechtitelské stanici Bystrička pri Poprade, v Rájeckých Teplicích, v Zárečie-Keblová. V roce 1969 byl povolán jako vedoucí ovocnářského oddělení Šlechtitelské stanice v Prievidzi-Bojniciach, kterou přebudoval na samostatný Výskumný ústav ovocných a okrasných drevín (VÚOOD) a stal se jeho ředitelem. Po desetiletém působení odešel v roce 1989 na Vysokou školu poľnohospodárskou Nitra (VŠP), kde se zasloužil o vznik Fakulty záhradneho a krajinného inžinierstva (FZKI). Vědeckou přípravu absolvoval na VŠZ v Brně, kde v roce 1973 získal titul kandidáta zemědělsko-lesnických věd. V roce 1977 se habilitoval na Agronomické fakultě VŠZ v Brně pro obor Ovocnářství. V roce 1990 byl na VŠP Nitra jmenován doktorem zemědělsko-lesnických věd a o rok později profesorem pro obor Speciální rostlinná výroba. Před rokem 1970, odkdy externě přednášel ovocnictví, spolupracoval intenzivně s katedrou ovocnictví a vinařství v Lednici. Celoživotně byl vědecky zaměřen na oblast pomologie, zejména na pěstování a šlechtění drobného ovoce. Byl spoluautorem vyšlechtění dvou odrůd černého rybízu („Otello“, „Eva“). Zabýval se výzkumem výskytu virového onemocnění šarky švestek. Koordinoval výzkumné úkoly a projekty, týkající se šlechtění, pěstování, technologie a ekologizace systému výroby ovoce. Poslední studie se zabývaly indikátory trvale udržitelného rozvoje krajiny. Byl autorem více než 43 monografií, 70 původních vědeckých prací, 240 odborných publikací, 4 vysokoškolských učebnic a dalších příspěvků, recenzí a přednášek. Byl členem Slovenské akademie věd, Slovenské akademie zemědělských věd, vědeckých rad FZKI v Nitře, ZF MENDELU v Lednici a Výskumného ústavu zelinárskeho Nové Zámky. Byl výkonným redaktorem časopisu Acta FZKI SPU Nitra a předseda redakční rady časopisu Záhradkár. Byl členem výkonného výboru mezinárodního festivalu AGROFILM. V letech 1990-2010 působil jako předseda Slovenského zväzu záhradkárov; později čestným předsedou. Byl též viceprezidentem Asociácie univerzít tretieho veku na Slovensku. Od roku 2010 pak také nositelem ocenění Rad Ľudovíta Štúra II. triedy.

Jeho odchod je velkou ztrátou pro všechny, kteří ho znali a vážili si jeho práce. Profesor za sebou zanechal mimo jiné i množství publikací, které budou i nadále inspirovat a vzdělávat budoucí generace zahradníků.