Vědci se zaměřili na řešení výzev v krajině Hranického krasu, výsledky přiblíží výstava

13. 3. 2024
Hranická propast je jedna z mála neprozkoumaných lokalit v Evropě, kde vyvěrají léčivé prameny a ve 30. letech minulého století zde vznikl ojedinělý komplex funkcionalistických lázní. Na multioborový výzkum Hranického krasu se zaměřil vědecký tým z Agronomické a Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Cílem bylo využít výsledky výzkumu kvality vod, definovat citlivé lokality na znečistění a navrhnout uspořádaní, které citlivé oblasti ochrání. Součástí multifunkčních opatření je částečné zatravnění, které redukuje riziko průsaku do podzemních vod a také zvýší biodiverzitu nebo zlepší propustnost krajiny.

Vědecký tým se zaměřil na volnou krajinu v jádrové oblasti Hranického krasu mezi Černotínem a Hranicemi. Zde se odborníci soustředili na přívalové srážky a vlny veder, tedy výzvy, které krajinu v budoucnu čekají. Zkoumali, jak jednotlivá opatření zonace dokážou zvýšit retenci vody v krajině nebo tlumit přehřívání povrchu. „Náš výzkum má aplikované výsledky v podobě zonace, která vymezuje zranitelné oblasti od těch stabilnějších. Dále jsme vytvořili mapu opatření, která mohou posloužit místním obyvatelům nebo organizacím. Tyto výsledky jsou plně k dispozici místním samosprávám a budeme rádi, když je využijí,“ popsal Jozef Sedláček z Ústavu plánování krajiny ZF MENDELU.

Propojení různých oborů bylo podle vědce nezbytnost, jelikož krajina je téma, v němž se míchají společenské vědy s přírodními. „Žádný z oborů nedokáže postihnout znalosti jiného. Každé opatření má potenciál být multifunkční – průleh může sloužit k propojení dvou lokalit, ochranné zatravnění v citlivých místech snižuje riziko znečištění a také zamezuje zvýšené erozi, mokřad může být cílem výletů. Úkolem projektantky pak bylo převést výsledky základního výzkumu do opatření, které se projeví v krajině,“ nastínil problematiku Sedláček.

Z výsledků výzkumu vyvstala například nutnost ochrany povrchových vod. „Výsledky ukázaly, že ani podzemní vody nejsou nedotknutelné a stopové množství látek z povrchu se dostává i do hlubokých podzemních vod např. do propasti. Čili ochrana povrchových vod a šetrné hospodaření je nutnost i v Hranickém krasu, tak jako v jiných krasových oblastech,“ přiblížil krajinářský architekt.

Výsledky výzkumu představuje výstava Hranice poznání, která začíná ve čtvrtek 14. března ve velkém sále Staré radnice v Hranicích, k vidění je až do 11. srpna. „Cílem výstavy je přiblížit široké veřejnosti výsledky tohoto výzkumu s důrazem na srozumitelnost a názornost prezentovaných informací. Výstava je strukturována do šesti kapitol, které reflektují různé aspekty Hranického krasu, jako je geologie, hydrologie, pedologie, speleologie, sociologie a krajina,“ popsal Sedláček.

Každá kapitola nabízí hlubší vhled do vztahu mezi přírodními vědami a společenskými disciplínami, které se prolínají v životním prostředí člověka. Kromě textových informací jsou k dispozici i animované projekce geologického vývoje a vývoje krajiny, fyzický model Hranické propasti, badatelský koutek a výstava prací žáků základních a uměleckých škol v Hranicích, Černotíně a Ústí.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Jozef Sedláček, Ph.D., +420 731 753 325, jozef.sedlacek@mendelu.cz, Ústav plánování krajiny ZF MENDELU

Více aktualit

Všechny aktuality